Abstrakt
Úvod: CT vyšetření mozku je integrální součástí neurointenzivní péče. Pro nemocného vyšetření současně představuje riziko, má nežádoucí účinky a indikaci musí předcházet rozvaha. Cílem práce je analyzovat indikace k CT vyšetření mozku a vliv výsledku vyšetření na další léčbu.
Metoda: Retrospektivně byla analyzována CT vyšetření mozku provedená v roce 2011 u 263 pacientů neurointenzivní péče. Bylo sledováno, zda k indikaci CT vedla změna klinického stavu, či šlo o vyšetření rutinní, zda pacienti byli v době indikace CT farmakologicky sledováni. Dále byl hodnocen výsledek vyšetření a jeho dopad na další terapii.
Výsledky: V souboru bylo provedeno 763 CT vyšetření mozku. 81 % vyšetření bylo indikováno u pacientů pod vlivem sedace, 19 % u těch, které bylo možno klinicky sledovat. V obou skupinách vedla k indikaci rutina v 81 % případů. Nálezy více než poloviny vyšetření byly hodnoceny jako stacionární či zlepšené a zhruba dvě třetiny vyšetření neměly dopad na další léčbu. Výsledek vyšetření indikovaných na podkladě změny klinického stavu vedl ke změně terapie častěji než při indikaci rutinní (24,8 vs. 14,2 %), rozdíl byl ještě výraznější, hodnotíme-li zvlášť pacienty, u nichž byla indikována léčba operační (19 % vs. 8,4 %).
Závěr: CT vyšetření mozku je a bude součástí neurointenzivní péče. Samozřejmě však nemůže nahradit klinické vyšetření. Výsledky vyšetření indikovaných na podkladě změn v klinickém stavu častěji ovlivňují další léčbu. Racionální indikace sedace může přispět k racionální indikaci zobrazovacího vyšetření mozku.