Přednemocniční aplikace transfuzních přípravků a krevních derivátů

Abstrakt

Historie podání krve u poraněných pacientů v přednemocniční fázi začíná časně po objevu krevních skupin v prvním desetiletí 20. století. První praktické zkušenosti získávala armáda během 1. světové války. Díky riziku přenosu infekcí, transfuzním reakcím a nedostatku dárců nebyla krev v přednemocniční péči v civilním prostředí v průběhu 20. století rutinně využívána. Renesanci této metody přináší začátkem 21. století definovaný koncept remote damage control resuscitation, kdy se krev stává součástí hemostatické resuscitace. Různé státy mají k dispozici různé produkty (plnou krev, erytrocyty, plazmu, fibrinogen atd.), které využívají k léčbě závažně krvácejícího pacienta v přednemocniční péči. Podání krevní transfuze v přednemocniční fázi je proveditelné a bezpečné. Jaký produkt je však v přednemocniční fázi pro pacienta se závažným hemoragicko-traumatickým šokem ten nejvýhodnější, je otázkou nyní probíhajících studií. Toto sdělení přináší přehled současných možností aplikace krve a krevních derivátů v přednemocniční péči.