Krátká úvaha o jednodenní chirurgii

Autoři

  • M. Ryska

Abstrakt

Máme dvě pacientky se symptomatickou choleli- tiázou s  obdobnou anamnézou biliárních kolik bez komplikací. Obě jsou ve středním věku, nikdy závažně nestonaly, obě v kategorii ASA I. Obě absolvují  jedno- duchou  laparoskopickou cholecystektomii. Zatímco první pacientka na prvním chirurgickém pracovišti je ráno po operaci propuštěna, druhá nemocná na dru- hém chirurgickém pracovišti jde domů pátý pooperač- ní den. Důvodem není ani komplikovaný pooperační průběh, ani sociální problémy pacientky, kdy zdravotní služba nahrazuje péči sociální. Důvodem je zavedený systém na pracovišti, potřeba lůžkové obložnosti či úhradová hlediska. Pokud by byly pacientky hospitali- zovány tam, kde se většina chirurgických výkonů ode- hrává právě v režimu jednodenní chirurgie, půjdou obě domů večer po operaci [1].
Jednodenní chirurgie je  nesporně výhodná pro všechny zainteresované strany. Pacient nemusí pobý- vat zbytečně dlouho v nemocnici a vystavovat se rizi- kům s tím spojeným, nemocnice může omezit počet lůžek i zdravotnického personálu, plátce má nižší ná- klady.
Výbor  České chirurgické společnosti se tímto seg- mentem chirurgické péče zabýval před 10 lety a poda- řilo se mu podepsat trojstrannou dohodu s plátci zdra- votní péče. Tehdy byl veden snahou umožnit efektivní provoz především menším chirurgickým pracovištím. Zásadních změn v organizaci chirurgické péče se však nepodařilo dosáhnout.
Je pravda, že především soukromá chirurgická od- dělení většinu nemocných již dnes ošetřují v režimu krátkodobé hospitalizace. Obdobně se děje i na řadě klinických pracovišť. Ale musíme přiznat, že požadova- ných atributů jednodenní chirurgie je dosahováno jen částečně nebo vůbec ne, a to jak z hlediska provozu chi- rurgických pracovišť, tak i z hlediska plátců. Jak by bylo jinak možné, že úhrady se odehrávají jak výkonově, tak i v rámci paušální platby, že systém přijetí a propuštění není jednotný, že mnohdy momentální provozní pod- mínky na pracovišti ovlivňují délku hospitalizace a že celý (ne)systém je spíše veden pokyny ekonomických oddělení než ověřenou racionalitou poskytování péče tak, jak ji vidíme ve vyspělém zahraničí [2]. Přitom jed- nodenní péče se potenciálně týká desítek tisíc pacientů ročně. Pro představu lze uvést několik skupin chirurgic- kých diagnóz z dat ÚZIS z roku 2017, u kterých je sou- časná průměrná délka hospitalizace >3 dny. U diagnózy K80 by to bylo 25 072 pacientů, u K40 15 813 pacien- tů, u K42 7110 pacientů a u K43 5956 pacientů. Pokud bychom chtěli obsáhnout celé portfolio chirurgických oborů, dostaneme se pochopitelně o řád výše.
Pro začátek je důležité vymezit časový rámec jed- nodenní chirurgie. Dle IAAS (International Association for Ambulatory Surgery) je jednodenní chirurgie (day surgery, ambulatory surgery) chápána jako provedení terapeutického/diagnostického výkonu s propuštěním pacienta v rámci jednoho pracovního dne, tedy bez po- bytu přes noc (true ambulatory surgery). Pokud je pa- cient hospitalizován přes noc, hovoří se o tzv. ambula- tory surgery with extended recovery (též single-night, overnight stay, 23-hour surgery apod.).
V našich podmínkách je nepochybně po čistě odbor- né stránce tato definice splnitelná. Z tohoto důvodu tým tvořící klinický doporučený postup [3] s podporou výboru České chirurgické společnosti pracuje s defi- nicí jednodenní chirurgie prodlouženou do 24 hodin, při vědomí dočasné platnosti časového termínu po dobu určitého přechodného období. Věříme, že se nám podaří vytvořit podklad pro racionálnější organizaci zdravotní péče, která prokazatelně umožňuje více než polovinu chirurgických nemocných (58,5−71,6 %, [4]) ošetřit v rámci „jednodenky“ a že budou předcházet zásadní změny v úhradách péče, bez kterých  se současný stav nemůže podařit změnit.

Podpořeno projektem CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0008221.

1. Verma R, Alladi R, Jackson I, et al. Day case and short stay surgery:  2. Anaesthesia 2011;66:417–34.
2. Pearson A, Richardson M, Cairns M. “Best practice” in day surgery units: a review of the evidence.  J  of Ambulatory Surgery 2004;11:49–54.
3. Projekt Klinické doporučené postupy CZ. 03.2.63/0.0/0.0/15_039/0008221 dostup- ný na www.azvcr.cz
4. Omling E, Jarnheimer  A, Rose J, et al. Po- pulation-based incidence rate of inpatient and outpatient surgical procedures in a hi- gh-income country. BJS 2018;105:86–95.



Stahování

Publikováno

2019-08-18

Číslo

Sekce

Editorial