Abstrakt
Vedle konvenčního mimotělního oběhu, běžně používaného v kardiochirurgii, jsou v současné době stále častěji v hrudní chirurgii využívány metody tzv. mimotělní podpory (extracorporeal life support, ECLS). Nejčastěji používané modality těchto podpor jsou extrakorporální membránová oxygenace (extracorporeal membrane oxygenation – ECMO) a Novalung interventional lung assist device (iLA). Úspěch ECLS vede ke stále širšímu využití těchto metod ve všeobecné hrudní chirurgii, především jako nástroj ke zvládnutí hyperkapnie, poskytnutí oxygenace a hemodynamické podpory. Zásadní význam mají tyto metody v programech transplantace plic, bez kterých by provedení samotné transplantace a řešení vážných komplikací spojených s těžkou primární dysfunkcí štěpu ve většině případů nebylo možné.
Mimotělní oběh rovněž umožňuje provedení některých operačních a intervenčních výkonů, které by byly za standardních podmínek neproveditelné nebo by byly zatíženy neadekvátním rizikem. Využití mimotělních podpor může zcela zásadně zvýšit radikalitu resekce u pokročilých nitrohrudních maligních tumorů, které jsou v těsném kontaktu se srdcem a velkými cévami nebo do těchto struktur prorůstají. Bez možnosti resekovat en bloc tyto struktury spolu s tumorem a dosažení tak R0 resekce jsou tyto maligní nádory buď často rovnou kontraindikovány k operačnímu výkonu, či jsou operovány neradikálně, tedy neúspěšně, jelikož dosažení kompletní resekce nádoru je nejdůležitější prognostický faktor chirurgického výkonu.