Léčba insuficience hrudní anastomózy po Ivor Lewis ezofagektomii

Autoři

  • Tomáš Haruštiak III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Jiří Tvrdoň III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Alexandr Pazdro III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Martin Šnajdauf III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Hana Faltová III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Tomáš Teršíp III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Jakub Woleský III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Vojtěch Černý 2. LFUK
  • Jan Schützner III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Alan Stolz III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Pavel Pafko III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha
  • Robert Lischke III. chirurgická klinika, 1. LFUK a FN Motol, Praha

Klíčová slova:

Ivor Lewis ezofagektomie, léčba insuficience anastomózy, jícnový stent

Abstrakt

Úvod: Insuficience anastomózy (anastomotický leak, AL) patří mezi nejzávažnější chirurgické komplikace po resekci jícnu. V léčbě se uplatňují metody endoskopické, radiologické a chirurgické. Předmětem sdělení je retrospektivní zhodnocení terapeutických postupů a výsledků léčby AL po transtorakální resekci jícnu s hrudní anastomózou (Ivor Lewis ezofagektomie, ILE).
Metody: Retrospektivní audit všech ILE provedených v letech 2005−2019. Zhodnocení výsledků léčby AL podle Esophagectomy Complication Consensus Group (ECCG) klasifikace a podle primárního terapeutického postupu se zaměřením na léčbu jícnovým stentem.
Výsledky: Z celkového počtu 817 pacientů s ILE byl AL zjištěn u 80 nemocných (9,8 %). Podle ECCG klasifikace mělo typ I 33 (41 %), typ II 23 (29 %) a typ III 24 (30 %) pacientů. Konzervativně bylo léčeno 33 pacientů (41 %). Jícnový stent byl zaveden u 39 pacientů (49 %), z toho 18 (23 %) mělo perkutánní drenáž a 17 (21 %) bylo reoperováno. Reoperace bez stentu byla provedena u 7 pacientů (9 %). Diverze jícnu s krční ezofagostomií byla provedena celkem u 16 nemocných (20 %). Léčba jícnovým stentem byla úspěšná u 24/39 pacientů (62 %). Píštěl do dýchacích cest se objevila u 4 pacientů léčených stentem (10 %). Endoskopická podtlaková terapie byla úspěšně použita u tří nemocných po selhání stentu. V důsledku AL zemřelo 8 pacientů (10 %). Mortalita AL typu I, II a III byla 0 %, 4 % a 29 %.
Závěr: Úspěšná léčba AL vyžaduje individuální a multidisciplinární přístup. Na místě je primární snaha o anastomózu záchovný výkon s využitím endoskopických a radiologických metod. Při...

Stahování

Publikováno

2020-11-08

Číslo

Sekce

Původní práce