Klíčová slova
Abstrakt
Úvod: Výdutě tepen pankreatikoduodenální arkády (PDA) tvoří přibližně 2 % všech aneuryzmat viscerálních tepen. Navzdory nízké incidenci je tato skupina výdutí klinicky významná vzhledem k vysokému riziku jejich ruptury.
Kazuistika: Prezentujeme případ 45letého pacienta, u kterého se jednalo o kombinaci ruptury výdutě PDA s těsnou stenózou odstupu truncus coeliacus (TC). Retrográdní krevní tok z horní mezenterické tepny (AMS) do hepatické tepny (AH) přes PDA limitoval možnosti terapie s ohledem na potřebu zachování perfuze jater. Pacient byl indikován k radiologickému intervenčnímu ošetření, které spočívalo v perkutánní transluminální angioplastice (PTA) se zavedením stentu do kmene TC a následně provedení transarteriální embolizace (TAE) − trappingu aneuryzmatu pomocí coilů. Vzhledem ke klinickým známkám nitrobřišního compartment syndromu byla do 24 hodin po radiologickém ošetření indikována laparotomie. Při ní již nebyly zjištěny známky aktivního krvácení, byla evakuována koagula z dutiny břišní v množství 800 ml a založena laparostomie s dočasným uzávěrem pomocí síťky. Definitivní uzávěr dutiny břišní byl proveden 20. pooperační den od původního výkonu. Kontrolní CT břicha u prezentovaného pacienta provedené 22 měsíců po TAE je bez známek recidivy výdutě.
Závěr: Ruptura představuje závažnou náhlou příhodu břišní vyžadující urgentní řešení. Preferovaným přístupem ošetření ruptury aneuryzmatu PDA je endovaskulární řešení pomocí TAE, které je spojeno s nižší morbiditou a mortalitou než ošetření chirurgické. Současná přítomnost stenózy TC vyžaduje rozvahu o zachování dostatečné perfuze v jeho povodí po TAE výdutě PDA, která do té doby plní funkci kolaterálního oběhu do jater. Rozhodnutí o volbě léčebného postupu u konkrétního pacienta je individuální s přihlédnutím k výše uvedeným doporučením.