Klíčová slova
ileokolická
desinvaginace
zatížení stravou
Abstrakt
Úvod: Ileokolická invaginace patří mezi nejčastější příčiny náhlé příhody břišní u kojenců a batolat. Cílem studie bylo zhodnocení léčby ileokolické invaginace v České republice v roce 2019.
Metody: Multicentrické retrospektivní studie se zúčastnilo 14 pracovišť dětské chirurgie. Data pacientů s ileokolickou invaginací byla získána anonymně prostřednictvím dotazníku SurveyMonkey Inc. Questionnaire.
Výsledky: Ileokolická invaginace byla v roce 2019 diagnostikována u 162 pacientů, medián věku byl 30 měsíců (3 měsíce−9,5 roku). 133 pacientů bylo indikováno k hydrostatické desinvaginaci, 14 pacientů k primární operaci a u 15 pacientů došlo ke spontánní desinvaginaci. Všechna pracoviště prováděla hydrostatickou desinvaginaci s celkovou úspěšností 89,5 %, na 12 pracovištích byla prováděna v celkové anestezii (7 pracovišť přidávalo myorelaxans) a na 2 pracovištích v analgosedaci. Hydrostatická desinvaginace provedená v celkové anestezii (nezávisle na podání myorelaxans) byla statisticky významně úspěšnější než hydrostatická desinvaginace provedená v analgosedaci (108/113, 95,6 % vs. 11/20, 55 %; p<0,0001). Operováno bylo celkem 28 pacientů, z toho primárně 14 pacientů. Na pracovištích, kde je hydrostatická desinvaginace prováděna v analgosedaci, je statisticky významně více pacientů s ileokolickou invaginací operováno než na pracovištích, kde je hydrostatická desinvaginace prováděna v celkové anestezii (9/20, 45 % vs. 19/142, 13,4 %; p=0,0018). Počet provedených střevních resekcí je statisticky významně vyšší na pracovištích, kde se hydrostatická desinvaginace provádí v analgosedaci ve srovnání s pracovišti, kde se hydrostatická desinvaginace provádí v celkové anestezii (7/9, 77,8 % vs. 5/19, 26,3 %; p=0,0166).
Závěr: Úspěšnost hydrostatické desinvaginace v ČR byla 89,5 %. Nejvyšší úspěšnosti se dosahuje při provedení v celkové anestezii.