Miniinvazivní pankreatické resekce ve světle důkazů - state of the art

Abstrakt

Trend miniinvazivity proniká i do technicky nejnáročnějších oblastí chirurgie, HPB chirurgii nevyjímaje. Rychlejší rekonvalescence a eliminace ranných infekcí v důsledku miniinvazivního přístupu přinášejí kromě lepší kvality života i možnost časnějšího zahájení adjuvantní léčby. Podmínkou je ale důkaz non-inferiority krátkodobých i onkologických výsledků vůči otevřenému výkonu. U miniinvazivní distální pankreatektomie existují důkazy umožňující označit ji za metodu volby pro benigní a low-grade maligní nádory. U karcinomu pankreatu se dlouhodobé výsledky zatím jeví jako ekvivalentní, čeká se ale na ověření v probíhajících randomizovaných kontrolovaných studiích (RCT). Enukleace přístupných lézí je rovněž vhodným výkonem pro miniinvazivní provedení. Naopak u pankreatoduodenektomie důkazy zatím nesvědčí pro jasný benefit miniinvazivního přístupu. Dokonce stále existují obavy o bezpečnost, ani formálním tréninkem se nedaří eliminovat důsledky dlouhé „learning curve“ pro perioperační výsledky. Perspektivnější cestou než laparoskopie se pro pankreatoduodenektomii jeví robotické provedení.