Abstrakt
V léčbě nemocných s karcinomem rekta jsou zkoumány inovativní léčebné strategie, jejichž součástí není onkochirurgicky radikální resekce rekta. Resekce rekta s totální mezorektální excizí je totiž zatížena nejen značnou pooperační morbiditou, ale často také symptomy střevní, močové a sexuální dysfunkce, které mohou dlouhodobě velmi negativně ovlivňovat pacientovu kvalitu života. Cílem alternativních strategií je zachování anatomicky a funkčně nenarušeného rekta jako orgánu, proto hovoříme o tzv. organ preservation approach. Tento přístup zahrnuje tři inovativní strategie: „watch and wait“ strategie, neoadjuvantní radiochemoterapie doplněná o transanální excizi karcinomu (resp. excizi jizvy po neoadjuvantní léčbě) a neoadjuvantní radiochemoterapie časných stadií karcinomu rekta. Důkazy podporující organ preservation approach zatím nejsou v odborné literatuře dostatečné. Nejsou stanovena jednoznačná indikační kritéria těchto léčebných postupů, nejsou doporučení pro optimální neoadjuvantní režim, kritéria pro detekci kompletní klinické odpovědi ani doporučení pro sledování pacientů. Organ preservation approach je proto v současnosti považován za experimentální léčebný postup, který by měl být nabízen pouze pacientům v rámci prospektivních studií s kvalitním designem a pečlivým sledováním dlouhodobých onkologických výsledků léčby. Pacienti zvažovaní pro „watch and wait“ musejí být adekvátně informování o výhodách a nevýhodách postupu včetně rizika lokální recidivy karcinomu až ve 30 % případů.