Akromikoklavikulární luxace u zlomenin lopatky – pathoanatomie poranění
PDF

Klíčová slova

scapular fractures, acromioclavicular dislocation, pathoanatomy

Abstrakt

Úvod: Poraněním AC kloubu u zlomenin lopatky se detailně dosud nikdo nezabýval. Cílem této studie je proto popsat pathoanatomii těchto poranění.
Metody: V souboru 519 zlomenin lopatky u dospělých pacientů vzniklém v období 2002−2020 jsme identifikovali celkem 20 (3,9 %) případů spojených s AC luxací. Jednalo se o 17 mužů a 3 ženy průměrného věku 49 roků (21−78). U všech pacientů byl proveden rtg snímek ramenního kloubu a následně CT vyšetření včetně 3D rekonstrukcí. Tato obrazová dokumentace umožnila hodnocení typu zlomeniny lopatky a typu poranění AC kloubu.
Výsledky: V 15 případech byla AC luxace spojena pouze s jednoduchou zlomeninou lopatky (7× zlomenina báze proc. coracoideus, 4× zlomenina akromia nebo laterální spiny, 2krát zlomenina těla lopatky, 1× zlomenina horního glenoidu a 1× zlomenina dolního glenoidu). V 5 případech se jednalo o vícečetné nebo komplexní zlomeniny lopatky (1× kombinace zlomeniny proc. coracoideus a laterální části spina scapulae, v 1 případě kombinace zlomeniny horního glenoidu a akromia, ve 2 případech komplexní intraartikulární zlomenina a v 1 případě skapulotorakální disociace).
Závěr: AC luxace je méně častým poraněním doprovázejícím zlomeniny lopatky. Nejčastěji se vyskytuje u zlomenin proc. coracoideus, akromia/ laterální spiny nebo horního glenoidu. Nebyla zaznamenána u zlomenin krčku lopatky

PDF