Zavedení in vivo modelů karcinomu pankreatu pro studium nových terapeutických režimů

Abstrakt

Úvod: Karcinom pankreatu je závažné onkologické onemocnění se stále se zvyšující incidencí a vysokou mírou morbidity a mortality. Terapeutické možnosti jsou limitované a pětileté přežití je 7–20 %, v závislosti na možnosti chirurgické resekce a časnosti záchytu onemocnění. Většina nemocných s touto diagnózou umírá v důsledku rezistence nádorových buněk a mikroprostředí vůči používané léčbě.
Metody: V naší práci jsme se zaměřili na zavedení dvou typů in vivo modelů, kterými jsou cell-line derived xenograft (CDX) a patient derived xenograft (PDX). Tyto dva modely se navzájem výrazně liší metodologicky, náročností technickou i finanční, ale i dosaženými výsledky.
Výsledky: V pilotní studii se nám podařilo úspěšně zavést CDX model s velmi agresivní a rezistentní linií PaCa-44 karcinomu pankreatu o celkovém počtu 30 jedinců NU/NU myší. Dále jsme vytvořili tři PDX modely s různými subtypy karcinomu pankreatu, pacientů operovaných na Chirurgické klinice FNKV, s jejich následnou retransplantací do dalších generací o celkovém počtu 23 jedinců kmene NOD/SCID a 47 jedinců kmene NU/NU. Zavedené CDX i PDX modely pak slouží k porovnání jak konvenčních, tak experimentálních chemoterapeutických režimů.
Závěr: Dalšími kroky bude vyhodnocení vlivu léčebných režimů pomocí zobrazovacích i molekulárně genetických metod a optimalizace celého procesu pro využití v rámci precizní personalizované léčby pacientů s karcinomem pankreatu. Nadcházejícím cílem je vytvořit knihovnu PDX modelů nejčastějšího duktálního adenokarcinomu pankreatu a dalších vzácných subtypů karcinomu pankreatu