Abstrakt
Úvod: Leak po ezofagektomii se vyskytuje v 1−30 % případů a je důležitým faktorem pooperační morbidity a mortality s podílem na 40 % pooperačních úmrtí. Endoskopická vakuová terapie (EVAC) je vedle terapie stenty, klipy a chirurgické terapie novou endoskopickou terapeutickou možností.
Kazuistika: 72letá polymorbidní pacientka s adenokarcinomem distálního jícnu Siewert II (T1b, N0, M0) byla indikována k resekci horní části žaludku a dolního hrudního jícnu z laparotomie a torakotomie s rekonstrukcí 2staplerovou ezofagogastroanastomózou. 12. pooperační den byl na CT prokázán leak 3. stupně s propagací do pravé pleurální dutiny. Při endoskopii byl nalezen defekt zaujímající 30 % cirkumference, s dutinou o velikosti 7x3x3 cm. Vzhledem k morfologii úniku bylo rozhodnuto o založení EVAC. Léčba EVAC byla použita ve 12 sezeních s 3 až 4denními odstupy v celkové délce trvání 40 dní. Celkem bylo indikováno 5 extraluminálních a 7 intraluminálních aplikací s podtlakem 100−125 mmHg. Stav byl komplikován globálním respiračním selháním pro těžkou pneumonii. Arteficiální ventilace byla ukončena 58. pooperační den. Pacientka byla propuštěna do rehabilitačního zařízení 90. pooperační den. Kontrola 3 měsíce po dimisi potvrzovala uspokojivé funkční výsledky s plnou realimentací.
Závěr: Terapie komplikací nitrohrudních anastomóz po ezofagektomii směřuje k redukci invazivity a větší implementaci endoskopických metod. Použití EVAC je přes své nedostatky spojené s nutností opakované aplikace bezpečnou a vysoce účinnou léčebnou alternativou i u rozsáhlých defektů anastomózy. Její další využití, indikace a poměr k dalším léčebným metodám vyžadují další studium.