Klíčová slova
Abstrakt
Autoimunitní pankreatitida je specifickou formou chronického zánětlivého onemocnění slinivky břišní. Svými klinickými projevy může imitovat i maligní onemocnění pankreatu, a proto je pro stanovení diagnózy nezbytný multidisciplinární přístup. Autoimunitní pankreatitidu lze diagnostikovat na základě kombinace klinických příznaků, zobrazovacích a endoskopických metod, sérologického a v neposlední řadě histopatologického vyšetření. Klinicky a histomorfologicky existují dvě různé formy autoimunitní pankreatitidy – typ 1 a typ 2. První typ je lymfoplazmocytární sklerotizující pankreatitida a u druhého typu se jedná o idiopatickou centroduktální sklerotizující pankreatitidu. Onemocnění probíhá nejčastěji ve formě chronické pankreatitidy a akutními exacerbacemi. Autoři v tomto článku prezentují dvě kazuistiky pacientů operovaných pro podezření na maligní postižení pankreatu, u kterých až následně na základě histopatologického vyšetření byla diagnostikována autoimunitní pankreatitida. Cílem sdělení je proto poukázat na diagnostická úskalí tohoto onemocnění. Chirurgická léčba není dle současných doporučení považována za standardní léčebný postup