Abstrakt
Anastomotický leak je v kolorektální chirurgii závažnou komplikací. Problematikou poruch hojení střevní anastomózy se zabývá řada experimentálních prací zejména ve smyslu aplikovaného výzkumu. Design zvířecích modelů je přitom různorodý a výsledky jednotlivých prací jsou těžko porovnatelné. Tato práce pojednává souhrnně o hlavních bodech problematiky plánování zvířecích modelů střevních anastomóz, které jsou jednotlivě rozebrány. Hlavní částí textu je popis modelu defektní střevní anastomózy prasete. Anastomóza je v modelu konstruována s lokalizovanou protruzí sliznice. Zvířata jsou pooperačně sledována 3 týdny, monitorovány jsou jak klinický stav, tak změny vitálních hodnot, laboratorních parametrů, je prováděno v definovaných bodech CT vyšetření. Na konci observačního období jsou odebrány vzorky, hodnocen makroskopický nález v dutině břišní, skórování adhezí, známky leaku či poruch pasáže. Histologicky jsou preparáty hodnoceny jak standardními metodami analyzujícími vaskularitu, zánětlivou infiltraci a podíl kolagenu, tak metodami vyvinutými de novo pro potřeby experimentu, jako je analýza integrity střevní stěny v místě slizniční protruze. Experimentálního modelu si ceníme pro možnost systematické a podrobné analýzy stavu zhojení anastomózy v kombinaci s podrobným observačním protokolem, jež vytvářejí klinicky relevantní výsledky.