Karcinom pankreatu, varianty a prekurzory: přehled současné WHO klasifikace

Abstrakt

Karcinom pankreatu patří mezi poměrně časté maligní nádory se stoupající incidencí i mortalitou, protože nádor je obvykle diagnostikován v pokročilém stadiu a má obecně špatnou prognózu, pouze 5 % nemocných žije 5 let od stanovení diagnózy. Zásadním faktorem ovlivňujícím prognózu je stadium onemocnění v době diagnózy, přičemž u lokalizovaných nádorů žije 3 roky od diagnózy 25 % nemocných, u generalizovaných pouze 1 %. Radikální chirurgické odstranění nádoru (parciální či totální pankreatektomie) je klíčovým parametrem prodlužujícím přežití, téma je tedy pro chirurgickou obec vysoce relevantní. Statistiky o karcinomu pankreatu zpracovávají ve své většině duktální adenokarcinom, který je v pankreatu nejčastějším a prognosticky nejméně příznivým maligním nádorem pankreatu. Toto přehledové sdělení se zaměřuje právě na duktální adenokarcinom, jeho varianty a prekancerózy. Článek shrnuje informace z poslední WHO klasifikace z roku 2019, která vyšla 11 let od předchozího vydání. V této nové WHO klasifikaci došlo v oblasti duktálního adenokarcinomu oproti staršímu spíše k minoritním změnám, přičemž vymezení vzácných variant duktálního adenokarcinomu má své opodstatnění na základě genetické i morfologické příbuznosti a na základě klinické relevance, kdy se jednotlivé subtypy zásadně liší prognózou. Článek obsahuje i popis a definiční vymezení makroskopických i mikroskopických prekurzorů duktálního adenokarcinomu. Genetické a imunohistochemické diferenciálně diagnostické aspekty jsou pojednány stručně, neboť jsou relevantní spíš pro patologa než pro chirurga.