Klíčová slova
Abstrakt
Úvod: Traumatické poranění jater je hlavní příčinou úmrtí v případech traumatického krvácení do dutiny břišní. Díky pokroku v přednemocniční péči, intenzivní péči a zdokonaleným chirurgickým technikám klesla mortalita u traumatického poškození jater z 65 % na 10 % během 40 let. Způsob léčby je konzervativní a operační. Chirurgické řešení je indikováno při oběhově nestabilitě nebo při komplikacích konzervativní léčby. Cílem je zhodnocení příčiny, typu léčby a terapeutických výsledků u pacientů ošetřených pro poranění jater v traumacentru FN Plzeň v letech 2006–2018.
Metody: Do retrospektivní studie bylo začleněno 322 pacientů s poraněním jater. Byl hodnocen typ poranění – polytrauma/sdružené poranění/ monotrauma, mechanismus úrazu, The American Association for the Surgery of Trauma klasifikace, způsob léčby, komplikace, mortalita a doba hospitalizace.
Výsledky: V souboru bylo 191 mužů a 131 žen. Děti do 15 let tvořily 18,9 %. V 53,1 % bylo poranění jater součástí polytraumatu, v 35,4 % součástí sdruženého poranění a v 11,5 % se jednalo o monotrauma. Dominovalo tupé poranění (94,7 %) nad penetrujícím. Nejčastěji se jednalo o dopravní nehodu (57,8 %). Konzervativně bylo postupováno v 66,1 % případů. Operační výkony na játrech představovaly: tamponáda (34x), resekce jater (5x), explorativní laparotomie a drenáž (10x), laparoskopie (7x), radiofrekvenční ablace (3x), cholecystektomie (2x) a jedna revize žlučových cest. 30denní letalita představovala 7,7 %. Jeden pacient zemřel na oboustrannou pneumonii, ostatní v důsledku kraniotraumatu či dekompenzovaného traumaticko-hemoragického šoku při polytraumatu.
Závěr: Komplexní centralizovaná péče o pacienty s poraněním jater umožňuje nejen adekvátní primární ošetření, ale je též podmínkou pro řešení dalších specifických komplikací.