Abstrakt
Úvod: Počet ošetřených poranění hrudníku v jednotlivých sledovaných letech má stoupající tendenci. Je to patrně spojeno s aktivnějším způsobem života u mladších jedinců a rovněž zvyšováním průměrného věku občanů.
Cílem práce bylo poukázat na problematiku hrudního traumatu.
Metoda: V této retrospektivní práci jsme vyhodnotili soubor nemocných s poraněním hrudníku za období 1. 1. 2011−31. 12. 2015 ošetřených na I. chirurgické klinice LFMU a FN USA v Brně v rámci diagnóz S20–29.
Výsledky: Soubor 1697 nemocných byl rozdělen do 5 podskupin: 1) jednoduchá kontuze hrudníku, 2) jednoduché zlomeniny žeber, 3) kontuze hrudníku se zlomeninou obratlů, 4) sériové a dvířkové zlomeniny žeber a konečně 5) bodná, řezná a střelná poranění hrudníku. Každá podskupina byla detailně vyhodnocena zvlášť. Počet ošetřených poranění hrudníku má v jednotlivých letech stoupající tendenci. Více než 40 % nemocných bylo starších 60 let. U jednoduchých zlomenin žeber autoři nalezli pneumotorax ve 14 případech (5,1 %), který byl pouze v 8 případech drénován. Mezi nejčastější komplikace u sériových zlomenin žeber patří pneumotorax ve 33 případech (20 %), hemotorax ve 28 případech (16,9 %) a plicní kontuze v 15 případech (9 %). Stabilizace hrudní stěny byla provedena celkem 16x z celkového počtu 26 dvířkových zlomenin (61,5 %).
Závěr: S poraněním hrudníku se setkává chirurg v každodenní rutinní praxi. Zvláštního zřetele zasluhují kromě závažných poranění i jednoduchá poranění u velmi starých jedinců, kupř. při léčbě antikoagulačními preparáty. Velkou obezřetnost je třeba věnovat sériovým zlomeninám žeber.