Porucha hojení diafýzy stehenní kosti – biomechanika a biologie − kazuistika

Abstrakt

Pakloub představuje jednu ze základních komplikací při hojení zlomenin. Diagnostika se opírá především o klinický a RTG/CT nález. Paklouby klasifikujeme dle Webera a Čecha na vitální a avitální. U pakloubů vitálních je základní příčinou nezhojení nízká mechanická stabilita osteosyntézy a cílem léčby je její zvýšení. U pakloubů avitálních chybí biologická aktivita a součástí léčby musí být navíc podpora biologie ve formě spongioplastiky a dekortikace. Léčba pakloubů je časově a finančně náročná a frekvence jejich výskytu se nesnižuje. Díky pochopení příčin jejich vzniku a rozvoji osteosyntetických materiálů však došlo v posledních desetiletích k výraznému pokroku a vyšší úspěšnosti v léčbě pacientů s touto poruchou hojení kosti. Prezentovaný případ hojení pakloubu po periprotetické zlomenině zahrnuje podrobný popis terapeutických rozvah a technik v jednotlivých fázích léčby včetně radiologické a obrazové dokumentace. Úspěšného zhojení bylo dosaženo po 6 měsících od užití předehnuté dlahy. Předehnutá dlaha (wave plate, Wellenplatte) je v našich zemích vzácně užívaný implantát, který však svými specifickými biomechanickými a biologickými vlastnostmi významně zvyšuje pravděpodobnost zhojení vybraných typů diafyzárních pakloubů.

https://doi.org/10.33699/PIS.2021.100.8.%25p
PDF