Dva typy autologních buněk v prevenci vytvoření striktury po kompletní cirkulární endoskopické disekci u miniprasete
PDF (Angličtina)

Klíčová slova

benigní striktura jícnu
cirkulární endoskopická disekce
endoskopická submukózní disekce
mezenchymální kmenové buňky
primární orální keratinocyty

Abstrakt

Úvod: Kompletní cirkulární endoskopická disekce (CED) je často doprovázena vytvořením pooperačních jícnových striktur. Pro prevenci těchto striktur byly nedávno testované rozličné typy terapeutických přístupů, např. buněčná terapie nebo jícnové stenty.
Metody: Pro studii byla použita miniaturní prasata Gottingen/Minnesota původu (n=10). Nejprve jsme ve středním jícnu provedli kompletní CED a poté byl defekt ponechán bez ošetření nebo pokryt suspenzí mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) nebo kombinací MSCs a primárních orálních keratinocytů (pOKs) bez/s plně pokrývajícím samo-roztažným metalickým stentem (SEMS). Následně jsme provedli kontrolní endoskopii s extrakcí stentu a nekropsie byla provedena 17 až 36 dní po aplikaci buněk.
Výsledky: Všechny CED výkony byly dokončeny úspěšně bez závažných komplikací. Přestože jsme byli schopni detekovat MSCs nebo pOKs v post- CED defektech až do 36. dne po transplantaci, kombinace MSCs nebo MSCs/pOKs s nebo bez aplikace SEMS nezabránila vzniku jícnových striktur způsobených kompletní CED. Smíchání MSCs a pOKs mělo za následek vznik buněčných agregátů, které byly pozorovány převážně v submukóze a post-CED defekt byl pokryt tenkým jizvovitým epitelem obsahujícím kolagenová vlákna doprovázen rozličným stupněm rekonstrukce a integrity.
Závěr: Aplikace suspenze autologních MSCs samotných nebo v kombinaci s pOKs s nebo bez SEMS byla neefektivní v prevenci vzniku struktur po kompletní CED. Nicméně přítomnost MSCs nebo pOKs v defektu po CED byla potvrzena nejméně 5 týdnů po transplantaci.

PDF (Angličtina)